Předmětové komise » Biologie » Kalendář biologa

Kalendář biologa

Začíná ZIMA

Astronomická ZIMA začne letos 22. prosince v 6.29 - nastává zimní slunovrat, Slunce se promítá přesně nad obratník Kozoroha

Starost o ptáky v zimním období

Brzy už nastave zima a přestože většina našich ptáků již odletěla do teplých krajů za potravou, některé druhy u nás zůstanou celou zimu. My jim můžeme pomoci pravidelným přikrmováním od začátku listopadu až do konce března. Do krmítek vyvěšených v zahradách nebo na okenních parapetech předkládáme olejnatá semena - proso, konopí, mák, lněné semínko, řepku, slunečnici na které nalákáme sýkory - koňadru, modřinku, babku, uhelníčka nebo parukářku, brhlíka, šoupálka. Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi mají rádi semena plevelů a obilovin. Zvláště tučná slunečnicová semena jsou spolehlivým zdrojem energie. Lůj a tukové směsi mají rádi sýkory i strakapoudi, plody nejrůznějších bobulovin nebo jablka ocení zejména kosi a drozdi.

Podzimní rovnodennost

v pátek 23. září 2011 v 11.04 začíná podzimní rovnodennost. Jedná se o astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku nulovou deklinaci.

Sledujte odlet ptáků do Jižní Afriky ! 3.září 2011

Přichází podzim a s ním i odlet stěhovavých ptáků do zimovišť v Africe, kde naopak začíná jaro. A tak se i projekt Spring Alive (Jaro ožívá) stěhuje do Afriky. Již druhým rokem se totiž do projektu zapojí Partner BirdLife Intermational v Jižní africe. Africká sezóna projektu začíná 1. září . Na stránkách www.springalive.net od září do konce listopadu můžeme sledovat přílet ptáků do Jihoafrické republiky.

Smrt mladé samice raroha velkého 27.srpna 2011

Ornitologové našli nedaleko Olomouce uhynulého raroha velkého, jednoho z nejohroženějších dravců v Evropě. Ptáka usmrtil elektrický proud na nezabezpečeném sloupu vysokého napětí. Samička raroha patřila do programu slovenských ornitologů, kteří v rámci evropského projektu LIFE sledují pohyb ohrožených druhů dravců s pomocí satelitních vysílaček. Letos byla vysílačkami vybavena čtyři mláďata rarohů velkých. Při jejich sledování po vyvedení z hnízda se zjistilo, že první mládě zaletělo do Ruska asi 160 km od Moskvy, druhé je v centrální části Německa a třetí tráví léto u moře v Rumunsku. Čtvrté mládě našli mrtvé nedaleko Olomouce. Úhyny ptáků na elektrických vedeních jsou bohužel velmi časté a reálná ochrana vedení je zatím velice nedostatečná.

Letní slunovrat

v úterý 21. června 2011 v 19.16 začíná astronomické léto. Slunce vstoupí do znamení Raka a na severní polokouli nastane letní slunovrat. Na své každoroční pomyslné dráze dosáhne Slunce nejsevernějšího bodu a začne se vracet k rovníku, znamená to proto nejdelší dny a nejkratší noci v roce

V přírodě se líhnou a rodí mláďata! Foto: J.Kačírková

Akce Bird Life International - "Jaro ožívá"

Jedná se o akci celoevropského sledování příletu 5 poslů jara: Vlaštovky obecné, Kukačky obecné, Rorýse obecného, Čápa bílého a Vlhy pestré
Do akce se zapojili členové biologického kroužku, kteří vyrážejí do terénu pravidelně za ornitologickými zážitky
Vlaštovka obecná - naše první letošní pozorování - 9. dubna 2011 v Tovačově
Čáp bílý - naše první letošní pozorování - 16. dubna 2011 v Záhlinicích
Rorýs obecný - naše první letošní pozorování - 23. dubna 2011 v Přerově
Kukačka obecná - naše první letošní pozorování - 25. dubna 2011 v Záhlinicích
Vlha pestrá - naše první letošní pozorování - 18. května 2011 u Rokytnice

První letošní vlaštovka u nás! 10. března 2011

Ve čtvrtek 10. března 2011 byla pozorována první letošní vlaštovka na našem území - v Nymburku. Tak snad to jaro už příjde!

Nutrie je stále na Bečvě Foto: 19.2.2011

Už od loňského prosince se nutrie stále drží na soutoku Bečvy a Strhance. Ztratila sice něco ze své hmotnosti, ale stále je v dobré kondici díky přikrmování zbytky zeleniny. Nejraději žere mrkev, kterou si bere i z ruky.

Norník rudý Foto: 9.2.2011

Norník rudý je malý hlodavec, který žije hlavně v listnatých lesích, umí výborně šplhat i po větvích stromů. Živí se semeny, ořechy, houbami, kořínky a různými lesními plody. Na zimu si dělá zásoby a na jaře si jídelníček zpestřuje hmyzem, larvami brouků a housenkami. Pohlavně dospívá již ve věku několika týdnů a samička může mít za jediný rok až pět vrhů, každý až po pěti mláďatech. Mláďata volají matku hlasem složeným z ultratónů, které lidské ucho není schopno vnímat

Labuť zpěvná opět na Hradeckém rybníku v Tovačově Foto: 7.2.2011

Labuť zpěvná s žlutým límcem 7R42 se opět objevila na Hradeckém rybníce - na přelomu roku přezimovala na řece Moravě v Kroměříži. Zpěvanka, jak jí důvěrně ornitologové nazývají, si konečně našla partnera svého druhu. Protože se tento vzácný druh severské labutě na střední Moravě sdržuje už šest let, bylo by úžasné, kdyby nově vytvořený pár u nás zahnízdil. Jinak v současné době se na území naší republiky vyskytuje maximálně do 10 labutí zpěvných a zřejmě ještě nikdy na našem území se nepokusili vyhnízdit! Musíme ještě počkat na jaro, ale samozřejmě držíme palce!

Morčák velký - zimní host na Bečvě Foto: 8.1.2011

je rybožravá kachna o něco větší než kachna divoká. Samec ve svatebním šatě má tmavou hlavu se zeleným leskem, hřbet je černý, krk, hruď a boky jsoou bílé. Samice má hlavu hnědou se zježenou chocholkou v týle. Obě pohlaví mají úzký, červený a na konci zahnutý zobák s pilovitými okraji. K nám přilétá jako zimní host. Na rozdíl od většiny vrubozobých hnízdí v dutinách stromů až ve výšce 15 m.

Kalous ušatý Foto: 6.1.2011

Opět můžeme v těchto dnech pozorovat kalouse ušaté i v centru Přerova

Mýval severní v lužním lese u Citova (18. dubna 2010 viz foto mláďat)

Mýval severní pochází ze Severní Ameriky, v roce 1934 byl vypuštěn v Hessensku a dnes obývá kromě německého území i státy Beneluxu, Švýcarsko, Francii, Bělorusko, Rakousko a stále častěji proniká i k nám zejména na jižní a střední Moravu. Je aktivní hlavně v noci, ve dne se ukrývá, zimu přečkává nepravým zimním spánkem. K páření dochází od ledna do března, samice rodí po 63 dnech březosti 3 až 5 mlláďat. Je všežravec - loví drobné savce, ptáky, žáby, ryby, hmyz, korýše i měkkýše a vybírá i ptačí mláďata. Živí se také rostlinnou potravou - plody, bobulemi, semeny i ořechy.

Husice liščí v Tovačově ! (Foto: 17. dubna 2010)

Husice nilská v Tovačově ! (Foto: 6.4.2010)

Pochází původně z Egypta, z oblasti kolem řeky Nil. Tuto husici objevili v 19. století Angličané a dovezli ji do východních hrabství - Norfolku. Je to nížinná říční oblast, kterou protéká řeka Yare. Na těchto bažinatých, rákosinných územích husice nilské vypustili, a ty se tady nečekaně začaly množit, přestože patří mezi teplomilná zvířata. Husice se přizpůsobily novým podmínkám a jejich populace se výrazně zmnožila. Husice se dostaly přes kanál La Manche do oblasti delty Rýna a obsadily postupně celé Holadsko. Odtud pokračovaly ve své cestě po německých řekách až k našemu území. Tyto husice nezpůsobují v naší přírodě žádnou škodu, přestože se předpokládá, že každý druh, který se vyskytuje mimo svůj původní areál, nějaké škody působí, Tady tomu tak není, naopak naše příroda se obohatí o