Projekt po stopách života a kultury moravských Židů pokračuje
Netradiční přístup k historiii - Deník Otty Wolfa
O více než šedesát let proti času se vrátila skupina osmi studentů tříd 3.C a 3.D specializace dramatické výchovy pedagogické školy. Vzdělávací projekt přiblížil osud mohelnického rodáka a jeho rodiny, na níž se podepsala nacistická okupace. Wolfovi se v roce 1942 vyhnuli nástupu do židovského transportu směr Terezín a do konce války se ukrývali u přátel a v lesních bunkrech poblíž Tršic.
Patnáctiletý Otto si v úkrytech psal deník podobně jako Anne Franková. Tři týdny před koncem války padl do rukou Němců. Při krutém mučení nikoho neprozradil a byl zastřelen. Jeho Deník vyšel v roce 1997.
Studenti přijeli vlakem do Mohelnice. Tam obdrželi obálku se svou novou identitou. Hned na nádraží jim muž v uniformě německé policie zabavil všechny potřebné věci včetně mobilů. Vystrašení studenti - uprchlíci - odjeli autobusy do vesnic blízko osady Radnice. Podle mapy, kterou našli schovanou na tajném místě, se sněhem a polními cestami brodili do Radnice. Tam hledali muže, o kterém věřili, že by jim mohl pomoci. Přijal uprchlíky s rozpaky. Po chvilce však na dveře domu zaklepala policie. Uprchlíci se narychlo ukryli v komoře. Další ukrývání v domě však bylo nebezpečné a uprchlíci museli zmizet. Narychlo byli převedeni do nepoužívané budovy školy. Dramatické prožitky následovaly i tam. Nechybělo ani večerní putování lesem k partyzánskému bunkru, hledání potravy v tajných skrýších, noční zatýkání a popravy.
Deník Otty Wolfa je důkazem velké lidské statečnosti, odpovědnosti, snahy pomoci rodině a ulehčit všem v nelehké situaci. Je to svědectví věcné, nepatetické, neokázalé. Mladého člověka může oslovit svou autentičností a přirozeností.
Na svého spolužáka Ottu a jeho rodinu zavzpomínal i mohelnický rodák pan Škrabal v poutavém vyprávění na závěr celého pobytu v Radnici.
nahoru
