V dubnu 2010 jsme se vydali do Prahy za třemi výstavami.
První jsme navštívili v Jízdárně Pražského hradu a byla věnována Jiřímu Georgu Dokoupilovi. Získali jsme na ní základní povědomí o postmoderně v Německu a Itálii 80. - 90. let. Malíř uctívá klasiky a současně jejich dědictví podkopává technologickými prostředky, a ty jsou ve vztahu k tzv. vysokému umění téměř až dětsky nezbedné. Obrazy nevznikají pomocí štětců, nápady nemají hranic. Nejsilnějším zážitkem bylo zhlédnutí obrazů, které byly namalovány na bílém nebo žlutém pozadí sazemi od svíčky s tematikou leopardů, ženských aktů i obyčejných věcí,… dále plátna vytvářená dlouhými pásy filmového materiálu, jež z dálky působí jako monumentální abstrakce, ale při bližším pohledu zjistíme, že jsou jejich základem malá políčka z filmů, jako je např. Andaluský pes od L. Buňuela. Roztomilou kreativitu v sobě nesou plátna malovaná barevnými mýdlovými bublinami pokrývající v několika vrstvách velké formáty.
V průběhu návštěvy výstavy Zdeňka Sýkory v Městské knihovně jsme si uvědomili, že lze o obrazu, jeho námětu či kompozici přemýšlet jinak než spontánně- za pomoci matematických výpočtů a počítače. Záznam z animačního programu si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.
Nově instalovaná stálá expozice současného českého umění v Galerii U Zlatého prstenu s názvem „Po sametu“ nám na „malém prostoru“ (čtyři podlaží) nabídla formálně velmi bohatou kolekci zcela současného výtvarného umění. Viděli jsme díla 65 generačně vzdálených umělců a po zhlédnutí jejich děl si vytvořili konkrétnější představu o nejrůznějších výtvarných přístupech k reakci na realitu.
V naší závěrečné reflexi výstav padala slova jako originalita, hravost a inspirativnost.
Už se těšíme na další bonbónky z umění, které nám nabídnou nejen galerie v Praze.