Hod míčkem
patří mezi nenáročné atletické disciplíny. Vychází z přirozeného švihu rukou bez
podstatnějších nároků na vedení náčiní při odhodu a zároveň je výbornou
metodickou pomůckou pro nácvik hodu granátem resp. oštěpem. Od žáků vyžaduje
zejména rychlost a švih. Délka hodu především závisí na dynamické síle a
koordinaci. Jako závodní disciplína je určena jen pro žáky, a proto se do
učebních osnov zařazuje již na základní škole a následně se technika hodů
rozvíjí i na středních školách.
Na SPgŠ Přerov je výuka techniky hodu míčkem (granátem) zařazena do 1. a 2.
ročníku, protože dochází k návaznosti a ke zdokonalování již naučené techniky
hodů ze základní školy.
Hody obecně patří k nejstarším atletickým disciplínám. Historie hodu míčkem
(granátem) vyhází z přirozených (existenčních) pohybů, které sloužily
k zachování života člověka v nejstarších dobách jeho existence. Nejprve se
házelo s předměty, které měly za úkol zabít (např. zvíře) - jednalo se především
o ostré kamenné nebo dřevěné předměty. Postupem času se začalo házet do stromu,
do terče nebo na vzdálenost. Vývojem se technika hodu zdokonalovala až na dnešní
úroveň. Náčiní, se kterým se hází, se postupně vyvíjelo, až nakonec došlo
k vykrystalizování do dnešní podoby oštěpu. V současné době se u žáků hází s
míčkem a granátem. Do kategorie hodů řadíme také techniku hodu oštěpem, který
ovšem není zařazen do osnov tělesné výchovy na základních školách, na středních
školách patří pouze k výběrovému učivu.
Vyučovací jednotka:
- hlavní část – metodika nácviku