Vrh koulí je
ve skupině vrhačských disciplín jediným typickým představitelem vrhu. Při
provedení vlastního odvrhu je koule tlačena, vrhající paže se z pokrčení napíná
a roztlačuje kouli, tzn. že pro vrh koulí je charakteristické trčení paže.
Správné provedení vrhu je omezeno i atletickými pravidly, které uznávají za
správný vrh jen takový vrh, při němž byla koule držena na počátku vrhu
v nejbližší blízkosti závodníkovy čelisti nebo se jí dotýkala. Ruka nesmí být
během pokusu spuštěna z této polohy a koule se nesmí dostat za rovinu ramen (to
by znamenalo hození koule).
Vrh koulí patří mezi jednodušší atletické disciplíny a může se přizpůsobovat
úrovni pohybových schopností a dovedností žáků. Proto se tato lehkoatletická
disciplína zařazuje do programu učebních osnov tělesné výchovy již na základních
školách. Na středních školách pak dochází ke zdokonalení techniky a rozvoji
speciálních pohybových schopností a dovedností.
Na SPgŠ Přerov je výuka techniky vrhu koulí zařazena ve 3. a 4. ročníku, tzn.
teprve po zvládnutí techniky hodu míčkem resp. granátem, které jsou vyučovány
v 1. a 2. ročníku.
Mezi vrhačskými disciplínami je vrh koulí v podstatě nejmladší, protože nemá
klasický původ v antickém Řecku jako např. hod diskem či oštěpem. Počátky vrhu
koulí můžeme nalézt ve středověkých soutěžích a lidových hrách, kde se nejprve
házelo kamennou kostkou nebo dělovou koulí. Počátky vrhu jako atletické
disciplíny jsou shodné se závodním prováděním lehké atletiky v 19. století, kdy
byl zaznamenán v Anglii i první oficiální výkon. Do programu novodobých
olympijských her byl vrh koulí zařazen hned od jejich vzniku v roce 1896 jako
jedna ze základních disciplín lehkoatletických soutěží. Hned od počátku měla
koule dnešní váhu 7,257 kg (muži) a vrh se prováděl nejdříve ze čtverce, později
z kruhu o průměru 213,5 cm. Ženy začaly soutěžit ve vrhu koulí od roku 1924 a
původní hmotnost koule 5 kg byla zanedlouho snížena na 4 kg.
Vyučovací jednotka:
- hlavní část – metodika nácviku