Předseda:
- Ing. Libor Zámecký
Členové:
- Mgr. Kateřina Herinková
- Mgr. Jakub Jodas
- Mgr. Jakub Krejčí
- Mgr. Lenka Kreplová
- Mgr. Jiří Štěrba
- Mgr. Pavel Železný
Předseda:
Členové:
Předmět pokrývá vzdělávací oblast Informatika podle požadavků uvedených v RVP ZV, vychází z tematického okruhu Využití digitálních technologií vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (RVP ZV), ze které také čerpá část hodinové dotace. Dále uvádí probíraná témata do souvislostí s tématy probíranými v dalších vyučovacích předmětech a rozvíjí tím mezipředmětové vztahy.
Předmět je zařazen do prvního a druhého ročníku šestiletého studia s hodinovou dotací podle výše uvedené tabulky. Výuka probíhá ve skupinách s maximálním počtem žáků 17.
V oblasti Informační a komunikační technologie se předmět zaměřuje na rozvoj informatického myšlení a porozumění základním principům digitálních technologií. Žáci získávají prostředky a metody ke zkoumání řešitelnosti problémů, hledání a nalézání jejich optimálního řešení. Získávají dovednost orientovat se a pracovat s informacemi v oblasti jejich získávání, třídění, aktualizace a ukládání. Na základě pochopení funkce digitální techniky porozumí zákonitostem digitálního světa, ve kterém se budou umět efektivně, bezpečně a eticky pohybovat.
Z oblasti Člověk a svět práce integruje okruh Využití digitálních technologií. Zařazený okruh vede žáky k praktickým pracovním dovednostem a návykům s výpočetní technikou, přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků, k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny práce. Vede žáky k ovládání a využití moderní digitální techniky a technologií. V rozpracování obsahu předmětu jsou výstupy vzdělávací oblasti Člověk a svět práce RVP ZV označeny kódem integrace INT a využitá průřezová témata kódem PT.
Část výuky tvoří nácvik psaní hmatovou metodou na klávesnici počítačů a zvyšování přesnosti a rychlosti psaní. Výuka je zařazena průběžně do obou ročníků studia (tak, aby u žáků došlo k dostatečnému upevnění ergonomických zásad psaní a automatizaci hmatů), vede žáka k cílevědomosti, soustředění, vytrvalosti a smyslu pro přesnou práci. Procvičování a kontrole je věnována zpravidla část vyučovací hodiny, ve které jsou žáci schopni udržet koncentraci a přesnost psaní. Učitel vede žáky ke krátké ale pravidelné domácí přípravě.
Důraz je kladen na rozvíjení žákova informatického myšlení s jeho složkami abstrakce, algoritmizace a dalšími. Praktickou činnost s tvorbou jednotlivých typů dat a s aplikacemi vnímáme jako prostředek k získání zkušeností k tomu, aby žák mohl poznávat, jak počítač funguje, jak reprezentuje data různého typu, jak pracují informační systémy a jaké problémy informatika řeší.
Výuka je orientována činnostně, s aktivním žákem, který objevuje, experimentuje, ověřuje své hypotézy, diskutuje, tvoří, řeší problémy, spolupracuje, pracuje projektově, konstruuje své poznání.
Předmět je zařazen do ročníků vyššího stupně šestiletého gymnázia s hodinovou dotací podle učebního plánu. Výuka probíhá v odborných učebnách, vybavených výpočetní technikou, ve skupinách s maximálním počtem 17 žáků.
V tercii a kvartě je při výuce uplatněna metoda CLIL. Vybrané kapitoly jsou vyučovány v anglickém jazyce v rozsahu minimálně 25 % výuky v ročníku.
Předmět pokrývá vzdělávací oblast Informatika podle požadavků uvedených v RVP G. Dává prostor všem žákům porozumět tomu, jak funguje počítač a informační systémy. Zabývá se automatizací, programováním, optimalizací činností, reprezentací dat v počítači, kódováním a modely popisujícími reálnou situaci nebo problém. Dává prostor pro praktické aktivní činnosti a tvořivé učení se objevováním, spoluprací, řešením problémů, projektovou činností. Pomáhá porozumět světu z pohledu informatiky jako vědní disciplíny, s jejímiž základy seznamuje.
Důraz je kladen na rozvíjení žákova informatického myšlení s jeho složkami abstrakce, algoritmizace a dalšími. Praktickou činnost s tvorbou jednotlivých typů dat a s aplikacemi vnímáme jako prostředek k získání zkušeností k tomu, aby žák mohl poznávat, jak počítač funguje, jak reprezentuje data různého typu, jak pracují informační systémy a jaké problémy informatika řeší.
Výuka je orientována činnostně, s aktivním žákem, který objevuje, experimentuje, ověřuje své hypotézy, diskutuje, tvoří, řeší problémy, spolupracuje, pracuje projektově, konstruuje své poznání.
Předmět je zařazen do ročníků s hodinovou dotací podle učebního plánu. Výuka probíhá v odborných učebnách, vybavených výpočetní technikou, ve skupinách s maximálním počtem 17 žáků.
Předmět pokrývá oblast Informatické vzdělávání podle požadavků uvedených v RVP Pedagogické lyceum. Uvádí probíraná témata do souvislostí s tématy probíranými v dalších vyučovacích předmětech a rozvíjí tím mezipředmětové vztahy.
Předmět je zařazen do prvního až čtvrtého ročníku čtyřletého studia s hodinovou dotací 2+1+2+1.
Charakteristika učiva
Předmět Informatika vychází z kurikulárního rámce Informatické vzdělávání a integruje částečně průřezové téma Člověk a digitální svět.
Cílem informatického vzdělávání je vést žáky ke schopnosti rozpoznávat informatické aspekty světa a využívat poznatky z informatiky k porozumění a uvažování o přirozených i umělých systémech a procesech, ke schopnosti řešit nejrůznější pracovní a životní situace, cílevědomě a systematicky volit a uplatňovat optimální postupy.
Výuka informatiky přispívá k hlubšímu a komplexnímu porozumění výpočetním zařízením a principům, na kterých fungují. Tím usnadňuje využití digitálních technologií v ostatních oborech a rozvoj uživatelských dovedností žáků vázaných na vzdělávací obsah těchto oborů.
Výuka směřuje k tomu, aby žák:
porozuměl základním pojmům a metodám informatiky jako vědního oboru a jeho uplatnění v ostatních vědních oborech a profesích;
rozpoznával a formuloval problémy s ohledem na jejich řešitelnost;
získával, zaznamenával, uspořádával, strukturoval, předával data a informace;
rozkládal systémy a procesy na části, odhaloval jejich vztahy a strukturu;
byl schopni uplatnit algoritmický způsob myšlení při řešení problémů, vytvářeli a formulovali postupy a řešení, které lze přenechat k vykonání jinému člověku nebo stroji;
vytvářel formální popisy, modely a simulace skutečných situací i pracovních postupů;
testoval, analyzoval, vyhodnocoval, porovnával a vylepšoval existující i navrhované algoritmy, postupy nebo informatická řešení;
rozuměl technickým základům digitálních technologií do té míry, aby byli schopni je efektivně a bezpečně používat a snadno se naučili používat nové;
byl schopni využít digitální technologie při řešení problémů, které jsou příliš složité nebo rozsáhlé (pro člověka);
navrhoval systémy či jejich části, procesy, propojoval různé technologie či jejich části a vytvářel tak nová řešení za pomoci již existujících nástrojů a prvků;
hodnotil přínos a rizika různých systémů, procesů, postupů a technologií v kontextu zadaného problému;
dorozuměl se a spolupracovali s ostatními při dosahování společného cíle;
neohrožoval svým chováním v digitálním prostředí sebe, druhé ani technologie samotné;
uvědomoval si, že technologie ovlivňují společnost, a naopak chápal svou odpovědnost při používání technologií.
Výukové strategie (pojetí výuky)
Při výuce se uplatňují komplexní výukové metody, např. frontální výuka, skupinová výuka. Využíváme klasických výukových metod – výklad s praktickým předvedením, vysvětlování a praktické procvičování v kombinaci s aktivizujícími metodami – diskuse, problémová a projektová výuka.
Předmět pokrývá oblast Informatické vzdělávání, částečně průřezové téma Člověk a digitální svět podle požadavků uvedených v RVP Předškolní a mimoškolní pedagogika. Uvádí probíraná témata do souvislostí s tématy probíranými v dalších vyučovacích předmětech a rozvíjí tím mezipředmětové vztahy.
Předmět je zařazen do prvního až čtvrtého ročníku čtyřletého studia s hodinovou dotací 1+2+0+1.
Charakteristika učiva
Předmět Informatika vychází z kurikulárního rámce Informatické vzdělávání a průřezového tématu Člověk a digitální svět.
Cílem informatického vzdělávání je vést žáky ke schopnosti rozpoznávat informatické aspekty světa a využívat poznatky z informatiky k porozumění a uvažování o přirozených i umělých systémech a procesech, ke schopnosti řešit nejrůznější pracovní a životní situace, cílevědomě a systematicky volit a uplatňovat optimální postupy.
Výuka informatiky přispívá k hlubšímu a komplexnímu porozumění výpočetním zařízením a principům, na kterých fungují. Tím usnadňuje využití digitálních technologií v ostatních oborech a rozvoj uživatelských dovedností žáků vázaných na vzdělávací obsah těchto oborů.
Výuka směřuje k tomu, aby žák:
porozuměl základním pojmům a metodám informatiky jako vědního oboru a jeho uplatnění v ostatních vědních oborech a profesích;
rozpoznával a formuloval problémy s ohledem na jejich řešitelnost;
získával, zaznamenával, uspořádával, strukturoval, předával data a informace;
rozkládal systémy a procesy na části, odhaloval jejich vztahy a strukturu;
byl schopni uplatnit algoritmický způsob myšlení při řešení problémů, vytvářeli a formulovali postupy a řešení, které lze přenechat k vykonání jinému člověku nebo stroji;
vytvářel formální popisy, modely a simulace skutečných situací i pracovních postupů;
testoval, analyzoval, vyhodnocoval, porovnával a vylepšoval existující i navrhované algoritmy, postupy nebo informatická řešení;
rozuměl technickým základům digitálních technologií do té míry, aby byli schopni je efektivně a bezpečně používat a snadno se naučili používat nové;
byl schopni využít digitální technologie při řešení problémů, které jsou příliš složité nebo rozsáhlé (pro člověka);
navrhoval systémy či jejich části, procesy, propojoval různé technologie či jejich části a vytvářel tak nová řešení za pomoci již existujících nástrojů a prvků;
hodnotil přínos a rizika různých systémů, procesů, postupů a technologií v kontextu zadaného problému;
dorozuměl se a spolupracovali s ostatními při dosahování společného cíle;
neohrožoval svým chováním v digitálním prostředí sebe, druhé ani technologie samotné;
uvědomoval si, že technologie ovlivňují společnost, a naopak chápal svou odpovědnost při používání technologií.
Výukové strategie (pojetí výuky)
Při výuce se uplatňují komplexní výukové metody, např. frontální výuka, skupinová výuka. Využíváme klasické výukové metod – výklad s praktickým předvedením, vysvětlování a praktické procvičování v kombinaci s aktivizujícími metodami – diskuse, problémová a projektová výuka.