Upravit stránku
Přejít na obsahovou část stránky

Výtvarná výchova

  • Členové předmětové komise

    Předseda:

    • Mgr. Olga Jünglingová

    Členové:

    • Mgr. Jitka Binarová
    • Mgr. Šárka Lančová
    • Mgr. Kateřina Vysloužilová
    • Bc. Adam Podaný
  • Akce předmětové komise
  • Charakteristika předmětu a obsah výuky
    • Pedagogické lyceum


      Výtvarná výchova

      Kód a název oboru vzdělávání:   78-42-M/03 Pedagogické lyceum

      Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro pedagogické lyceum
      Forma vzdělávání: denní
      Délka vzdělávání:  4 roky
      Týdenní počet vyuč. hodin za studium: 2 (2+0+0+0)

      Charakteristika učiva:

      Předmět Výtvarná výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti Estetické vzdělávání a je zařazen mezi povinné odborné předměty. Obsah předmětu je tvořen praktickou složkou - výtvarné zobrazování, dekorativní a materiálové práce a teoretickou složkou - vybrané kapitoly z dějin českého a světového výtvarného umění a kultury, teorie výtvarného umění a estetiky. 

      Učivo je realizováno ve třech oblastech:

      • Výtvarná tvorba a praktické činnosti

      * uskutečňují se podle modelu i z představy (vnější a vnitřní model) v základních druzích výtvarné činnosti (kresba, malba, grafika, prostorové vytváření, modelování, kombinované techniky, nová média, …);

      * preferují zvládnutí základů výtvarného vyjadřování, jako jsou perspektiva, proporce, barevná harmonie, různé materiály a techniky, schopnost výtvarné zkratky- stylizace, výtvarná hra a experimentování v návaznosti na jednotlivé umělecké epochy, zejména na moderní umění;

      * vedou žáka k uvědomělému užívání vizuálně obrazných prostředků na úrovni smyslových dispozic a úrovni subjektivně osobnostní a sociální;

      * akceptují osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, využívají znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjadřování své představy;

      * pracují s vizuálně obraznými znakovými systémy (s obrazem, skulpturou, designem, architekturou, novými médii apod.), které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence;

      * využívají implementace nejmodernějších přístupů z oblasti psychologie, animace, základních principů artefiletiky.

      • Dějiny českého a světového výtvarného umění a kultury

      * jsou založeny na základním přehledu uměleckých slohů a směrů;

      * umožňují žákovi poznávat historické aspekty a společenské kontexty hmotné kultury;

      * objasňují širší společenské a filozofické okolnosti vzniku díla;

      * reagují na aktuální umělecké dění;

      * předmět má výrazně interdisciplinární charakter, přesahy se uplatňují zejména směrem k estetice, dějepisu, literatuře, dramatické tvorbě, hudbě. 

      • Teorie výtvarného umění a estetiky

      * poskytuje poučení o základech výtvarné technologie.

       

      Specializace - výtvarná výchova

      Kód a název oboru vzdělávání:   78-42-M/03 Pedagogické lyceum

      Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro pedagogické lyceum,
      Forma vzdělávání: denní
      Délka vzdělávání: 4 roky
      Týdenní počet vyuč. hodin za studium: 12 (0+4+4+4) 

      Charakteristika učiva:

      Předmět Specializace – výtvarná výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti Estetického vzdělávání, je zařazen mezi povinně volitelné odborné předměty a je realizován ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku jako odborný doplňující předmět. Obsah předmětu je tvořen praktickými výtvarnými činnostmi a vybranými kapitolami z českého a světového výtvarného umění a kultury. Ve čtvrtém ročníku vykonají žáci z tohoto předmětu praktickou a ústní maturitní zkoušku.

      Učivo je realizováno ve třech oblastech: 

      • Výtvarná tvorba a praktické činnosti

      V plné šíři navazují na obsah v povinné výtvarné výchově při ještě výraznějším respektu samostatnosti a iniciativy žáků. Realizují se náročnější práce - výtvarné projektové řady, cykly, na něž je vyhrazena delší časová dotace. Stanovení jednotlivých úkolů a jejich hodinové dotace je v kompetenci učitele. Práce jsou realizovány jak individuálně, tak skupinově. Součástí výuky jsou návštěvy výstav, galerií, animačních programů a realizace výtvarného plenérového kurzu.

      Doporučené činnosti:

      * uskutečňují se podle modelu i z představy (vnější a vnitřní model) v základních i náročnějších druzích výtvarné činnosti (kresba, malba, grafika, prostorové vytváření, modelování, kombinované techniky, nová média,…) s důrazem na individuální řešení;

      * preferují dokonalejší zvládnutí výtvarného vyjadřování, jako jsou perspektiva, proporce, barevná harmonie, různé materiály a techniky, schopnost výtvarné zkratky- stylizace;

      * akceptují osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, výrazně využívají znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjadřování své představy;

      * využívají implementace nejmodernějších přístupů z oblasti psychologie, animace, základních principů artefiletiky;

      * jsou realizovány také formou výtvarného kurzu v plenéru (ve 2. ročníku).

      • Dějiny českého a světového výtvarného umění a kultury

      * jsou založeny na přehledu vybraných uměleckých slohů a směrů a regionálního umění;

      * umožňují žákovi poznávat historické aspekty a společenské kontexty hmotné kultury;

      * na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých slohů či směrů;

      * hlouběji objasňují širší společenské a filozofické okolnosti vzniku díla;

      * jejich součástí jsou PP prezentace, referáty a analýza uměleckého artefaktu;

      * reagují na aktuální umělecké dění;

      * součástí jsou návštěvy muzeí, sbírek galerií, regionálních expozic, aktuálních výstav, animačních programů.

      • Teorie výtvarného umění a estetiky

      * poskytuje poučení o náročnějších výtvarných technologiích;

      * orientačně seznamuje se základními pojmy estetiky a principy artefiletiky a animace.

    • PMP denní

      Výtvarná výchova s metodikou

      kód a název oboru vzdělávání:   75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika

      název ŠVP:  Předškolní a mimoškolní pedagogika
      forma vzdělávání:  denní
      délka vzdělávání:  4 roky
      týdenní počet vyuč. hodin za studium: 8 (2+2+2+2)  

      Charakteristika učiva:

      Předmět výtvarná výchova s metodikou vychází ze vzdělávacího oboru Didaktika pedagogických činností a je zařazen mezi povinné odborné předměty. Obsah předmětu je tvořen praktickou složkou (2/3 hodin) - výtvarné zobrazování, dekorativní a materiálové práce a teoretickou složkou - vybrané kapitoly z dějin umění, teorie a metodika výtvarné výchovy v předškolních a mimoškolních zařízeních (1/3 hodin). 

      Učivo je realizováno ve čtyřech oblastech:

      • Výtvarné zobrazování, dekorativní a materiálové práce

      * uskutečňují se podle modelu i z představy (vnější a vnitřní model) v základních druzích výtvarné činnosti (kresba, malba, grafika, prostorové vytváření, modelování, kombinované techniky, nová média,…);

      * preferují zvládnutí základů výtvarného vyjadřování jako jsou perspektiva, proporce, barevná harmonie, různé materiály a techniky, schopnost výtvarné zkratky- stylizace,

      *výtvarná hra a experimentování v návaznosti na jednotlivé umělecké epochy, zejména na moderní umění;

      * vedou žáka k uvědomělému užívání vizuálně obrazných prostředků na úrovni smyslových dispozic a úrovni subjektivně osobnostní a sociální;

      * akceptují osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, využívají znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjadřování své představy;

      * pracují s vizuálně obraznými znakovými systémy (s obrazem, skulpturou, designem, architekturou, novými médii apod.), které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence;

      * využívají implementace nejmodernějších přístupů z oblasti psychologie, animace, základních principů artefiletiky;

      * jsou realizovány také formou výtvarného kurzu (viz. osnovy pro VVS).

      • Vybrané kapitoly z dějin umění

      * jsou založeny na základním přehledu uměleckých slohů a směrů;

      * umožňují žákovi poznávat historické aspekty a společenské kontexty hmotné kultury;

      * na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých slohů či směrů;

      * objasňují širší společenské a filozofické okolnosti vzniku díla;

      * reagují na aktuální umělecké dění;

      * zahrnují návštěvy muzeí, sbírek galerií, regionálních expozic, aktuálních výstav, animačních programů a uměnovědně zaměřené zájezdy po tuzemsku i zahraničí;  

      * jejich součástí je analýza uměleckého artefaktu;

      * předmět má výrazně interdisciplinární charakter, přesahy se uplatňují zejména směrem k estetice, dějepisu, literatuře, dramatické tvorbě, hudbě. 

      • Teorie výtvarné výchovy

      * poskytuje poučení o základech výtvarné technologie.

      • Metodika výtvarné výchovy

      * zaměřuje se na obecnou problematiku - vývoj, znaky dětského výtvarného projevu, výtvarnou typologii, metody práce, rozbory dětského výtvarného projevu a přípravu žáků na pedagogickou praxi;

      * zahrnuje praktickou výrobu metodických listů;

      * je zařazována od 2. ročníku.

      Výtvarná výchova - specializace

      kód a název oboru vzdělávání:   75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika

      název ŠVP:  „Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství“
      forma vzdělávání: denní
      délka vzdělávání: 4 roky
      týdenní počet vyuč. hodin za studium: 5 (0+0+2+3)

      Charakteristika učiva:

      Předmět Výtvarná výchova- specializace vychází ze vzdělávacího obsahu Didaktika pedagogických činností, je zařazen mezi povinně volitelné odborné předměty a je realizován ve třetím a čtvrtém ročníku jako odborný doplňující předmět. Obsah předmětu je tvořen praktickými výtvarnými činnostmi (2/3 hodin) a vybranými kapitolami z dějin umění, teorie a metodiky výtvarné výchovy (1/3 hodin). Ve čtvrtém ročníku z tohoto předmětu vykonají žáci praktickou a ústní maturitní zkoušku.  

      Učivo je realizováno ve třech oblastech: 

      • Aktivní výtvarné činnosti

      V plné šíři navazují na obsah v povinné výtvarné výchově s metodikou při ještě výraznějším respektu samostatnosti a iniciativy žáků. Realizují se náročnější práce- výtvarné projektové řady, cykly, na něž je vyhrazena delší časová dotace. Stanovení jednotlivých úkolů a jejich hodinové dotace je v kompetenci učitele. Práce jsou realizovány jak individuálně, tak skupinově. Součástí výuky jsou návštěvy výstav, galerií, animačních programů a realizace výtvarného plenérového kurzu.

       Doporučené činnosti:

      * uskutečňují se podle modelu i z představy (vnější a vnitřní model) v základních i náročnějších druzích výtvarné činnosti (kresba, malba, grafika, prostorové vytváření, modelování, kombinované techniky, nová média,…) s důrazem na individuální řešení;

      * preferují dokonalejší zvládnutí výtvarného vyjadřování  jako jsou perspektiva, proporce, barevná harmonie, různé materiály a techniky, schopnost výtvarné zkratky- stylizace;

      * akceptují osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, výrazně využívají znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjadřování své představy;

      * využívají implementace nejmodernějších přístupů z oblasti psychologie, animace, základních principů artefiletiky;

      * jsou realizovány také formou výtvarného kurzu v plenéru (ve 3. ročníku).

      • Vybrané kapitoly z dějin umění

      * jsou založeny na přehledu vybraných uměleckých slohů a směrů 2. poloviny 20. století a regionálního umění;

      * umožňují žákovi poznávat historické aspekty a společenské kontexty hmotné kultury;

      * na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých slohů či směrů;

      * hlouběji objasňují širší společenské a filozofické okolnosti vzniku díla;

      * jejich součástí jsou PP prezentace, referáty a analýza uměleckého artefaktu;

      * reagují na aktuální umělecké dění;

      * součástí jsou návštěvy muzeí, sbírek galerií, regionálních expozic, aktuálních výstav, animačních programů.

      • Teorie a metodika výtvarné výchovy

      * poskytuje poučení o náročnějších výtvarných technologiích;

      * ověřuje znalosti z metodiky, naznačuje cestu metodické přípravy hodiny;

      * orientačně seznamuje se základními principy artefiletiky a animace.

    • PMP dálková

      Výtvarná výchova s metodikou 

      kód a název oboru vzdělávání:   75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika

      název ŠVP:  „Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství“
      forma vzdělávání:  dálková, zkrácené studium
      délka vzdělávání:  3 roky
      počet hodin konzultací za studium: 90 (30+30+30) 

      Charakteristika učiva

      Předmět Výtvarná výchova s metodikou vychází ze vzdělávacího oboru Didaktika pedagogických činností a vede žáky k všestrannému rozvoji, jak po stránce estetické, tak po stránce teoretických poznatků. Je součástí odborné přípravy žáků, při které získávají vědomosti a rozvíjejí a prohlubují své dovednosti.  Obsah učiva je koncipován tak, aby odpovídal učebnímu plánu oboru, aby se žáci v rámci konzultací seznámili jak se základními výtvarnými technologiemi, tak s věkovými zvláštnostmi dětí, ze kterých musí vycházet při výběru obsahu učiva, organizaci výtvarné činnosti, zajištění bezpečnostních a hygienických podmínek. Vedle konzultací preferuje předmět především samostudium a předpokládá samostatné výtvarné praktické i teoretické aktivity žáků, jejichž rozsah je stanoven učebním plánem oboru. 

      Učivo je realizováno ve třech oblastech: 

      ·         Výtvarné zobrazování, dekorativní a materiálové práce

      * uskutečňují se podle modelu i z představy (vnější a vnitřní model) v základních druzích výtvarné činnosti (kresba, malba, grafika, prostorové vytváření, modelování, kombinované techniky, nová média…);

      * jsou postaveny na zvládnutí základů výtvarného vyjadřování, jako jsou perspektiva, proporce, barevná harmonie, různé materiály a techniky, schopnost výtvarné zkratky- stylizace, výtvarná hra a experimentování v návaznosti na jednotlivé umělecké epochy vše s ohledem na specifika různých věkových skupin dětí předškolního a školního věku a mládeže;

      * akceptují osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, využívají znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjadřování své představy. 

      ·         Vybrané kapitoly z teorie a dějin umění

      * jsou založeny na získání základního přehledu z vybraných kapitol dějin umění, který lze konstruktivně využít jako jednu z motivací výtvarných činností v MŠ;

      * umožňují žákovi poznávat historické aspekty a společenské kontexty hmotné kultury;

      * na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých slohů či směrů;

      * reagují na aktuální umělecké dění;

      * využívají poznatků a zkušeností z návštěv muzeí, sbírek galerií, regionálních expozic, aktuálních výstav; 

      * mají výrazně interdisciplinární charakter, přesahy se uplatňují zejména směrem k estetice, dějepisu, literatuře, dramatické tvorbě, hudbě.

      ·         Metodika výtvarné výchovy

      * je zaměřena na obecnou problematiku vývoje a znaků dětského výtvarného projevu, výtvarnou typologii, metody práce, rozbory a způsoby hodnocení dětského výtvarného projevu s možností využití zkušeností v osobní pedagogické praxi;

      * poskytuje poučení o základech výtvarné technologie, která je podstatou výtvarných činností při práci s dětmi či mládeží.

       

      Výtvarná výchova - specializace 

      kód a název oboru vzdělávání:   75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika

      název ŠVP: „Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství“
      forma vzdělávání:  dálková, zkrácené studium
      délka vzdělávání:  3 roky
      počet hodin konzultací za studium:  45 (10+15+20)

      Charakteristika učiva:

      Předmět Výtvarná výchova specializace vychází ze vzdělávacího oboru Didaktika pedagogických činností a je zařazen mezi povinně volitelné odborné předměty.

      Výtvarná výchova specializace probíhá po celou dobu vzdělávání jako odborný doplňující předmět se zaměřením na praktické výtvarné činnosti, vybrané kapitoly z dějin umění, teorii a metodiku výtvarné výchovy.  Předmět předpokládá samostatné výtvarné praktické i teoretické aktivity žáků.  Jejich rozsah je stanoven požadavky vyučujícího ke zkoušce za každý ročník. Ve třetím ročníku vykonají žáci z tohoto předmětu praktickou a ústní maturitní zkoušku. 

      Učivo je realizováno ve třech oblastech:

      ·         Aktivní výtvarné činnosti

      V plné šíři navazují na obsah předmětu Výtvarná výchova s metodikou při ještě výraznějším důrazu na samostatnost a tvůrčí iniciativu žáků. Nezanedbatelným důkazem zájmu žáka o oblast výtvarného umění jsou také jeho návštěvy výstav a galerií a jiných kulturně výtvarných akcí.

      Doporučené činnosti:

      * uskutečňují se podle modelu i z představy (vnější a vnitřní model) v náročnějších druzích výtvarné činnosti (kresba, malba, grafika, prostorové vytváření, modelování, kombinované techniky, nová média,…) s důrazem na individuální řešení;

      * preferují dokonalejší zvládnutí výtvarného vyjadřování, jako jsou perspektiva, proporce, barevná harmonie, různé materiály a techniky, schopnost výtvarné zkratky- stylizace;

      * akceptují osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, výrazně využívají znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjadřování své představy;  

      ·         Vybrané kapitoly z dějin umění

      * jsou založeny na přehledu vybraných kapitol uměleckých slohů a směrů 2. poloviny 20. století a regionálního umění; 

      * umožňují žákovi prohlubovat dosavadní povědomí o historických aspektech a společenském kontextu hmotné kultury;

      * na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých slohů či směrů;

      * hlouběji objasňují širší společenské a filozofické okolnosti vzniku díla;

      * jejich součástí jsou PP prezentace, referáty či analýza uměleckého artefaktu;

      * reagují na aktuální umělecké dění;

      * předpokládají individuální návštěvy muzeí, sbírek galerií, regionálních expozic, aktuálních výstav. 

      ·         Teorie a metodika výtvarné výchovy

      * poskytuje poučení o náročnějších výtvarných technologiích;

      * ověřuje prakticky znalosti z metodiky.

    • Gymnázium čtyřleté

      Výtvarná výchova

      Název ŠVP: Čtyřleté gymnázium – živé jazyky

      Vzdělávací program školy: Čtyřletý vzdělávací program (KKOV 79-41-K/41)

      Studijní forma vzdělávání: Denní forma vzdělávání
      Délka vzdělávání:  4 roky
      Týdenní počet vyuč. hodin za studium: 4 (2+2+0+0)

      ročník 1.(kvinta, tercie) 2.(sexta, kvarta)

      Charakteristika vyučovacího předmětu

      Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které zahrnují jak znakové systémy výtvarného umění, tak i ostatní produkty vizuální kultury.

      Výtvarná výchova je povinný vyučovací předmět v 1. a 2. ročníku (resp. v kvintě a sextě osmiletého gymnázia, tercii a kvartě šestiletého gymnázia). Žáci si volí mezi výtvarnou a hudební výchovou. Výuka probíhá formou dvouhodinového bloku jednou týdně. Většina výuky se realizuje v učebně školy, která je určena pro výtvarnou výchovu, ve volné přírodě (využití specifického okolí školy), ve výstavních síních, galeriích, muzeích, historických objektech. Výuka je realizována formou různých vyučovacích metod – samostatná i skupinová práce, práce ve dvojicích, krátkodobé i dlouhodobé projekty. Při tvůrčích činnostech má žák možnost výběru prostředků, které mu nejvíce vyhovují a které by chtěl dále rozvíjet: kresba, malba, grafika, drobné instalace v prostorách školy a veřejném prostoru. Největší důraz je kladen na vlastní tvorbu, jsou prohlubovány a rozšiřovány znalosti a dovednosti z nižších ročníků; na rozdíl od nich je však větší důraz kladen na uvědomělý přístup k tvorbě a s ním spjatý rozvoj výtvarného vyjadřování, výtvarné citlivosti a slovní komunikace.

      Předmět Výtvarná výchova má velký význam pro formování estetického a citového vnímání žáků v kontextu s ostatními, převážně naukově orientovanými předměty. V průběhu výuky se žáci seznámí nejen se základními výtvarnými prostředky, postupy a technologiemi, ale důležitou složkou je zprostředkování základních informací z vybraných kapitol dějin výtvarné kultury, nejvýznamnějších výtvarných směrů, autorů a děl.

      Charakteristika a cíle předmětu jsou vyjádřeny třemi základními okruhy:

      • Obrazové znakové systémy,
      • Znakové systémy výtvarného umění,
      • Umělecká tvorba a komunikace.

      Uvedené okruhy jsou vzájemně spjaté, doplňují se a podporují a jsou proto zařazeny do 1. i 2. ročníku (kvinty a sexty osmiletého gymnázia, tercie a kvarty šestiletého gymnázia); vzdělávací obsah se využívá jako komplexní a provázaný systém, učební látka je blíže specifikována v tematických celcích, které probíhají v určitých cyklech v jednotlivých ročnících s jistou dávkou gradace ve druhém ročníku. Učivo okruhu Umělecká tvorba a komunikace (IT) je začleněno do obou ročníků výuky předmětů výtvarná výchova a hudební výchova v návaznosti na probírané učivo.

      Do vzdělávacího obsahu jsou začleněna průřezová témata (PT) : Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských globálních souvislostech (VMEGS) a Mediální výchova (MV).

      Doporučená literatura:

      • ŠAMŠULA, P., ADAMEC, J., Průvodce výtvarným uměním I-11, vyd. Práce: Praha, 1997.
      • MRÁZ, B., Dějiny výtvarné kultury I- IV, vyd. 1. Idea servis: Praha, 1997- 2003.
      • PIJOAN, J., Dějiny umění 1- 10, vyd. 1. Odeon: Praha, 1983-86.
    • Gymnázium šestileté

      Výtvarná výchova

      Název ŠVP: Šestileté gymnázium –živé jazyky

      Vzdělávací program školy: Šestiletý vzdělávací program (KKOV 79-41-K/61)

      Studijní forma vzdělávání: Denní forma vzdělávání
      Délka vzdělávání: 6 let

       

      Týdenní počet vyuč. hodin za studium:

      Estetická výchova (výtvarná a hudební) – nižší stupeň 4 (2+2)

      Výtvarná výchova – vyšší stupeň   4 (2+2+0+0)

       

      Výtvarná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura a umožňuje žákům jiné než racionální poznávání  světa  prostřednictvím  výtvarných  činností  a  postupně  se  formujícího výtvarného myšlení. Cílem Výtvarné výchovy je, aby si žáci prakticky osvojili potřebné výtvarné dovednosti a techniky, rozvíjeli svou přirozenou potřebu vlastního výtvarného vyjádření, svou fantazii a prostorovou  představivost, smysl  pro  originalitu  a  vlastní  výraz.  Aktivity vycházející ze vzdělávacího obsahu  Výtvarné výchovy  pomáhají  utvářet kreativní  stránky  osobnosti  žáka  a pochopení  kontinuity  proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence.

      V rámci základního vzdělávání se v hodinách výtvarné výchovy připomínají historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba multimediální i samotné znakové systémy. V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech – tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění  a  v  obrazových  médiích.  Tvůrčími  činnostmi  (Rozvíjením  smyslové  citlivosti, Uplatňováním subjektivity a Ověřováním komunikačních účinků) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace.

      V primě a sekundě se vzdělávací obsah zaměřuje na posilování sebevědomí žáků a podněcování jejich zájmu o výtvarnou práci vhodnou motivací a volbou náročnějších úkolů a technik, které vyžadují určité znalosti a zručnost. Vzdělávací obsah je sice rozpracován pro jednotlivá období do jednotlivých ročníků, konkrétní činnosti však volí učitel sám podle svého uvážení s ohledem na podmínky výuky, schopnosti, zkušenosti a potřeby žáků. Většina výuky se realizuje v učebně školy, která je určena pro výtvarnou výchovu, ve volné přírodě (využití  specifického  okolí  školy),  ve  výstavních  síních,  galeriích,  muzeích,  historických objektech. Výuka je realizována formou různých vyučovacích metod – samostatná i skupinová práce,  práce  ve  dvojicích,  krátkodobé  i dlouhodobé  projekty.  Do  vzdělávacího  obsahu  jsou začleněna  témata  vzdělávacího  oboru  Výchova  ke  zdraví,  tematického  okruhu  Osobnostní a sociální rozvoj.

      Doporučená literatura:

      • ŠAMŠULA, P., ADAMEC, J., Průvodce výtvarným uměním I-11, vyd. Práce: Praha, 1997.
      • MRÁZ, B., Dějiny výtvarné kultury I- IV, vyd. 1. Idea servis: Praha, 1997- 2003.
      • PIJOAN, J., Dějiny umění 1- 10, vyd. 1. Odeon: Praha, 1983-86.
    • Gymnázium osmileté

      Výtvarná výchova

      Název ŠVP: Osmileté gymnázium – Se znalostí jazyka v otevřené Evropě

      Vzdělávací program školy: Osmiletý vzdělávací program (KKOV 79-41-K/81)

      Studijní forma vzdělávání: Denní forma vzdělávání
      Délka vzdělávání:  8 let
      Týdenní počet vyuč. hodin za studium: nižší gymnázium (2+2+1+1)

      Prima, sekunda, tercie, kvarta

      Výtvarná výchova

      Charakteristika části vyučovacího předmětu

      Výtvarná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura a umožňuje žákům jiné než racionální  poznávání  světa  prostřednictvím  výtvarných  činností  a  postupně  se  formujícího výtvarného myšlení. Cílem  Výtvarné  výchovy  je,  aby  si  žáci  prakticky  osvojili  potřebné  výtvarné  dovednosti  a techniky,  rozvíjeli  svou  přirozenou  potřebu  vlastního  výtvarného  vyjádření,  svou  fantazii  a prostorovou  představivost,  smysl  pro  originalitu  a  vlastní  výraz.  Aktivity  vycházející  ze vzdělávacího  obsahu  Výtvarné  výchovy  pomáhají  utvářet  kreativní  stránky  osobnosti  žáka  a pochopení kontinuity proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci  jedince  a  jeho projekci do společenské existence.

      V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech -tvorbě, vnímání  a  interpretaci.  Tyto  činnosti  umožňují  rozvíjet  a  uplatnit  vlastní  vnímání,  cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi (Rozvíjením smyslové citlivosti, Uplatňováním   subjektivity   a   Ověřováním   komunikačních   účinků)   založenými   na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace.

      V primě až kvartě se vzdělávací obsah zaměřuje na posilování sebevědomí žáků a podněcování jejich zájmu o výtvarnou práci vhodnou motivací a volbou náročnějších úkolů a technik, které vyžadují určité znalosti a zručnost. Vzdělávací obsah je sice rozpracován pro jednotlivá období do jednotlivých ročníků, konkrétní činnosti však volí učitel sám podle svého uvážení s ohledem na podmínky výuky, schopnosti, zkušenosti a potřeby žáků. Většina výuky se realizuje v učebně školy, která je určena pro výtvarnou výchovu, ve volné přírodě (využití specifického okolí školy), ve výstavních síních, galeriích, muzeích, historických objektech. Výuka je realizována formou různých vyučovacích metod – samostatná i skupinová práce, práce ve dvojicích, krátkodobé i dlouhodobé projekty.

      Doporučená literatura:

      • ŠAMŠULA, P., ADAMEC, J., Průvodce výtvarným uměním I-11, vyd. Práce: Praha, 1997.
      • MRÁZ, B., Dějiny výtvarné kultury I- IV, vyd. 1. Idea servis: Praha, 1997- 2003.
      • PIJOAN, J., Dějiny umění 1- 10, vyd. 1. Odeon: Praha, 1983-86.
  • Studijní materiály

    Dějiny výtvarného umění:

    Učebnice s doložkou:

    • BARTKO, O., VV pro střední školy, 1. - 2. roč., 1. vydání. SPN: Praha, 1984.
    • BARTKO, O., VV pro střední školy, 3. - 4. roč., 1. vydání. SPN: Praha, 1984.

    Doporučená literatura:

    • ŠAMŠULA, P., ADAMEC, J., Průvodce výtvarným uměním I-11, vyd. Práce: Praha, 1997.
    • MRÁZ, B., Dějiny výtvarné kultury I- IV, vyd. 1. Idea servis: Praha, 1997- 2003.
    • PIJOAN, J., Dějiny umění 1- 10, vyd. 1. Odeon: Praha, 1983-86.
    • BAUER, A., Lexikon výtvarného umění. Fin: Olomouc, 1996.
    • JIRÁČKOVÁ, B., časopis Ateliér, vyd. Společnost Ateliér: Praha, 2009, 2010.

    Teorie a metodika výtvarné výchovy:

    • PROF. Dr. UŽDIL, J., DrSc, ŠAŠINKOVÁ, E., Výtvarná výchova v předškolním věku, vyd. SPN, n. p. 1980
    • Digitální učební materiál: Objevuj a tvoř, projekt „EU Peníze školám“, metodické listy výtvarných činností a námětů pro děti