Upravit stránku

51. ročník Pedagogické poemy

Ta poema ma ma … V mém srdci sídlí tahle poema ma ma… Žiju jen pro ni, tak se ukaž všem na na

Tahle živě zpívaná, parádně rytmická znělka Poemy nás provázela po celé čtyři dny strávené v Čáslavi.

Pro někoho pár nesmyslných veršů, pro nás „poemáky“ začátek nádherných dní.

Víte, Poema, to jsou takové otevřené dveře do jiného světa, protože z Vašeho každodenního stereotypu se rázem ocitnete na místě, kde jsou úžasní lidé – jak lektoři, tak žáci a učitelé.

Můžete vypnout všechny své starosti a věnovat se tomu, co vás baví a naplňuje. Každá disciplína (Přednes, Čtení, Improvizované vyprávění) měla své dva lektory. Jejich semináře nebyly žádným nudným povídáním, ale činnostmi, hrami zcela naplněný inspirující čas. Musíte být neustále ve střehu, mít mozek v pozoru, vnímat nové informace, zpracovávat připomínky, hodnotit výkony nejen svoje, ale i ostatních. Přitom se z účastníků stávali kamarádi, přející a oceňující posluchači a diváci, žádní nevraživí konkurenti.

V hledišti se letos střídali středoškoláci a děti předškolního věku. Obě věkové kategorie byly vskutku báječné! Vnímavé, pozorné, aktivní.

Naše žákyně – Adéla Pazderová (2. BP), Barbora Bašková (3. BP) a Kristýna Ohlídalová (4. BP) si vedly velmi dobře. Jejich výkony měly sílu, byly kladně hodnoceny posluchači, zvláště text „Jak jsem se naučila kouřit“ Ády Pazderové. Lektoři si pochvalovali i jejich práci v seminářích.

Královské město Čáslav lákalo odjakživa spoustu významných osobností kulturního i vědeckého života. Většina zdejších domů má na sobě nějakou pamětní desku – zde například psal Jan Karafiát část svých Broučků, ve zdech kostela sv. Petra a Pavla byla nalezena kalva Jana Žižky, v jedné z půvabných ulic se narodil oskarový režisér Miloš Forman…

51. ročník Pedagogické poemy skončil, ať žije ten 52., který za rok přivítají Prachatice.