Upravit stránku
Přejít na obsahovou část stránky

Připravme se na návrat!

Milí studenti, je to již více jak rok, kdy začala on-line výuka a vy jste se museli „stáhnout“ do svých domovů, pokojíčků, nebo alespoň tam, kde máte trošku soukromí. Omezili jste vycházení, mnozí z vás se i stáhli sociálně. Přestali jste se kontaktovat s kamarády jak „face to face“ tak, někteří z vás, i s těmi přes sociální sítě.

Jak se dovídám, někteří jste se do sebe uzavřeli tak moc, že méně komunikujete i se svými rodiči či sourozenci. Vaše aktivita se omezila na školu. Dostáváte spoustu úkolů, které musíte zpracovávat a neustále sledovat nejnovější aktuality. Když si chcete odpočinout, tak si mnozí z vás pustí film, nebo zahraje počítačovou hru. V lepším případě si chatujete s kamarády.

Chybí vám dostatek pohybu, režim, na který jste byli zvyklí, a také určitá bezstarostnost, která k vašemu věku patří. Nemůžete do kina, na koncerty, na nákupy, bavit se s přáteli. Mnozí z vás zažili úmrtí v rodině, či blízkém okruhu známých, můžete mít z nemoci strach. Bojíte se o své blízké. Máte obavy z budoucnosti, z té blízké (maturita) nebo z té vzdálenější (kladete si otázky, jak to teď bude s našimi životy, bude to někdy takové, jako dřív?).

Tato situace však trvá-bohužel-již velmi dlouho a může se negativně podepsat na vašem fyzickém, ale i psychickém zdraví. V odborném tisku se začíná hovořit o tzv. „Syndromu zakuklení“. Ten se může projevit u každého. Jedná se o přechodný emoční stav, jehož hlavní příznaky se často podobají depresivním či úzkostným poruchám. Může se objevit emoční únava, nadměrný strach z nákazy, úzkost a strach z návratu do školy, ztráta motivace a zájmu o aktivity, které jste dříve rádi provozovali. Bývá smutná nálada, zhoršení spánku (i v důsledku nadměrného dívání se do monitoru či mobilu), můžete se hůř soustředit na učení, mít pocity špatné paměti.

Návrat do jakéhosi normálu bude náročný pro každého. Můžeme si ho však i usnadnit, budeme-li dodržovat tyto čtyři pravidla:

  1. Začít dodržovat denní režim a řád tj. ráno vstát v dobu, kdy se chodilo do školy, obléci se jako do školy a večer chodit spát v pravidelnou dobu (př. s knížkou, hudbou, ale ne s mobilem v ruce!).
  2. Věnovat se pohybové aktivitě tj. denně si udělat pořádnou rozcvičku, ujít alespoň 5–10 000 kroků kolem svého bydliště či parku. Pro ty z vás, kteří jste úzkostnější, může být představa procházky mimo bezpečí domova nepříjemná. Určitě to pak nevzdávejte, neodkládejte! Je důležité se tomuto pro vás nepříjemnému podnětu začít vystavovat, hlavně se mu nevyhýbejte! Vycházky si dávkujte postupně od těch pěti minutových a postupně si je prodlužujte. Stejně tak na sebe nespěchejte se začleňováním se do společnosti cizích lidí. Nejdříve si vybírejte místa s menším počtem osob, do supermarketu se vydejte až vám větší množství lidí nebude vadit.
  3. Hovořte se svými spolužáky, kamarády v rámci videohovorů, snažte se také co nejvíce hovořit s rodinou (dříve byly běžné tzv. „černé hodinky“, kdy se po tmě, nebo pouze při plamínku svíčky povídá s rodiči či sourozenci, mnohdy pak mají členové rodiny k sobě blíž a více si rozumí.)
  4. Dělejte si plány krátkodobé, i dlouhodobé, na co se budete těšit až bude pandemie potlačena.

Milí studenti, byla bych ráda, abyste věděli, že v této těžké době nejste sami. Můžete si za mnou přijít popovídat, svěřit se, prostě ventilovat své emoce. Ráda vás budu provázet na cestě, která povede zpátky do školy!

Můžeme se domluvit na osobním setkání ve škole nebo on-line, je-li vám příjemnější kontakt písemný.

Vaše školní psycholožka, Marie Bergerová