Upravit stránku

Uměnovědná exkurze 3. A do Prahy

Ve dnech 23.-25. dubna 2019 se pan profesor Železný vydal za doprovodu paní profesorky Marhefkové Tomečkové se svou třídou 3. A na již tradiční uměnovědnou exkurzi do Prahy.

Po příjezdu a následném ubytování v kapucínském klášteře poblíž Lorety a Černínského paláce jsme se vydali na prohlídku Pražského hradu. Obdivovali jsme dechberoucí Katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha, prošli jsme se ikonickou Zlatou uličku a navštívili jsme i věž Daliborku, která dříve sloužila jako vězení. Večer jsme završili procházkou na Petřín a skupinka odvážlivců věnovala poslední zbytky energie do výšlapu 299 schodů na vrcholek Petřínské rozhledny, odkud se jim naskytl nádherný výhled na podvečerní Prahu.

Další den jsme začali prohlídkou historické budovy Národního divadla. Pokračovali jsme uličkami Starého města na Staroměstské náměstí a odtud jsme se vydali do Židovského města. Při cestě na Vyšehrad jsme nemohli vynechat kryptu pod pravoslavným chrámem svatého Cyrila a Metoděje, která byla dějištěm posledního odporu atentátníků na Reinharda Heydricha, nepřehlédnutelný Tančící dům a ani prosluněnou Náplavku na Rašínově nábřeží. Vyšehrad nás uchvátil svou atmosférou a na vyšehradském hřbitově jsme u hrobky Slavín uctili památku národních velikánů. Debatovali jsme o pověstech, kterými je Vyšehrad opředený, ale i o magických účincích menhiru ve svahu u rotundy svatého Martina. Jako odměna nás poté v Hudebním divadle Karlín čekal muzikál Sestra v akci s Lucií Bílou v hlavní roli. Budu mluvit za všechny, když řeknu, že jsem si představení velmi užila.

Poslední den se nesl v poklidném duchu. Ráno jsme měli naplánovanou procházku přes Hradčanské a Malostranské náměstí na Karlův most a odtud jsme poté pokračovali na Václavské náměstí. Cestou jsme se zastavili u pasáže Paláce Lucerny, nahlédli jsme do budovy Hlavní pošty v Praze a prošli jsme také kolem Petschkova paláce, jenž byl někdejším sídlem gestapa. Následovala prohlídka Česko-slovenské výstavy a výstavy 2 × 100 v Historické budově Národního muzea. Pak už nám nezbývalo nic víc, než se s Prahou rozloučit, a vydat se vlakem zpátky do Přerova.

Markéta Zelinková, 3. A