Středa 11. března nepatřila jen výtvarníkům a muzikantům, ale i dramaťákům.
Nejprve jsme se podívali do jedné třídy svérázných žáků a neméně svérázné paní učitelky. Za zvuků retro hudby ze starých grotesek předvedla specializace třídy 2. D pantomimický, černobílý výstup.
Poté nás vzala specializace třeťáků k babičce, jejíž vnučka našla na půdě zaprášený kufr. Věci, kterým se vnučka náramně podivovala, vyvolávaly v babičce krásné vzpomínky na mládí, první lásky, na sběratelské zaujetí, … Toto vše bylo protkáno typickými hudebně-tanečními vystoupeními té doby.
Odpolední 23. Literární kavárna navázala lehce na retro výtvarný salón. Třída 2. CP připravila i letos vše potřebné. Stoly se prohýbaly báječnými pečenými kousky, vařily se voňavé čaje ... Tradičně kavárnu odstartovala fanfára trubky Štěpánky. Kája a Helča pojaly Nezvalův text „kavárna-kovárna“ tentokrát v retro duchu. Následovalo jedno vystoupení za druhým. Autorská čtení, autorské písně, naučili jsme se s babičkou a 2. CP tančit charleston, seznámili jsme se s nejnovější knížkou poezie Daniely Fischerové v koláži textů 1. BP. Klavírních vsuvek se ujaly děvčata z 1. AP.
Návštěvníkům jsme nabídli i naši kroniku. Zde několik citací:
„Tady jsem maturovala v roce 1974 a stále je to tady nej-škola!“
„Skvělá podívaná, mnoho hezkých básní! I ta moje se povedla!“
„Skvělá akce! Úžasná tvorba všech! Obdivuji jejich odvahu!“
Bylo toho opravdu mnoho a o všem se psát ani nedá. Že nevíte? Nezbývá než přijmout naše pozvání na příští, 24. Literární kavárnu v roce 2027!
Mgr. Věra Mikulcová
