V pondělí 19. 9. 2022 odjížděl autobus plný žáků a výtvarného materiálu na týdenní plenér na Velehrad. Pršelo, stěrače autobusu musely pracovat naplno a hned v úvodu bylo zřejmé, že babí léto se v tomto týdnu asi konat nebude. Navzdory tomu účastníky kurzu tvůrčí energie neopustila a hned po příjezdu vyrazili mapovat pomocí kresby architektonicky zajímavá místa tohoto významného poutního místa. Ranní výtvarné etudy na téma: kresba portrétů účastníků kurzu nohama, tanec vyjádřený kresbou obouruč i výtvarně pojatá „tichá pošta“ každý den v žácích probouzely životní energii potřebnou ke zvládnutí zadaných úkolů a náročného počasí. V Archeoskanzenu v Modré, který je replikou staré slovanské vesnice, kreslili dřevěné stavby mezi kapkami deště a velkými kroupami. Ty s nemilosrdnou energií bubnovaly do střech příbytků, pod nimiž našli azyl. Středa patřila umění instalace postav na kovových židlích zahrádky místní cukrárny, fotopříběhům a luminografii – malování světlem. Nechybělo akční a konceptuální umění na téma: vně a uvnitř, hřích a odpuštění. Místem jeho realizace se stal prostor kolem i uvnitř malého kamenného kostelíku sv. Jana, který je hypotetickou replikou velkomoravského kostela z 9. století. Silnou duchovní energii tohoto místa si žáci vychutnali i na závěr plenéru. Pod nebem plným hvězd vstupovali dovnitř kostela, kde na ně na dřevěném oltářním stole ozářeném svíčkami čekalo překvapení. V den vernisáže se počasí umoudřilo. Obrázky, malby, komiksy, do kruhu nainstalované postavy v bílých košilích, motiv reliéfu Sokolníka na koni a kovového křížku z období Velkomoravské říše i přítomné návštěvníky výstavy přece jenom prostoupila dlouho očekávaná sluneční energie babího léta.
V pátek jsme se s Velehradem rozloučili návštěvou výstavy místního rodáka – sochaře Otmara Olivy, který se od počátku své umělecké dráhy zaměřuje na energii duchovního umění, prostory chrámů a liturgické předměty.
